S odstupem několika dní, po usušení, regeneraci zad a vystřízlivění přinášíme krátké zhodnocení závodu. Subjektivně nás těší pocit úspěšné akce se spoustou kladných ohlasů a úsměvů závodníků i návštěvníků. Děkujeme počasí, které vytvořilo krásnou kulisu a umožnilo nám se radovat z posledních hřejivých podzimních dní.
To hlavní se odehrálo na vodě
Díky spolupráci s Petrem Klimberou a jeho týmem kormidelníků z Dragonboat.cz se nám podařilo odzávodit bez jakýchkoliv časových prodlev a nehod. Pokud vím, tak byl pouze jeden hasič přes palubu, který se naštěstí ihned zachytil lodě a neutonul. Kompletní výsledky jistě všichni znáte a doufáme, že jste nebyli zklamaní. Potvrdilo se, že ve sportu rozhodují desetiny a také štěstí. Naše snaha byla od začátku udělat závod, co nejvíce férový. Rozjížďky se losovali, každý měl šanci na opravu a o výsledku rozhodovalo umístění a nikoliv čas. Nakonec vyhráli domácí veslaři, i když právě oni měli těžký los a museli se do finále probojovat přes prohru v rozjížďce s veslaři z Brna, kterou jim pak ve poslední jízdě oplatili.
Věřím, že si všichni závodníci užili krásné momenty a letošní výsledek je motivací pro start v příštím roce.
Nasycený návštěvník = spokojený návštěvník
Přiznávám, že jsme podcenili sílu Rádia Jih a možná i svoji vlastní propagaci, když jsme nepočítali s tak velkou návštěvností. Ne, že by nám došlo jídlo, nebo pivo, ale došly nám identifikační pásky pro měření statistik (děti, dospělí, denní, večerní). Tak jsme nakonec spočítali pouze celkovou návštěvnost (platící + závodníci), která se dostala k 1300 nepočítaje děti a cca 500 diváků mimo areál.
Nakonec jsme se o všechny postarali a doufám naplnili jejich bříška dosytnosti. Pivovar Vojáček, který byl hlavním dodavatelem zlatavého moku, měl napilno a několikrát za den musel přijet s novou várkou. Celkem se vypilo 600l piva, 400l nealka a 100l burčáku. Klobásek se snědlo přes 1000 ks a k tomu kotel guláše i polévky a nepočítaně chleba.
Živo bylo i mimo závodní koridor
Aby všechny týmy měly kde posedět a všichni účinkující, kde vystupovat , bylo potřeba vybudovat rozsáhlé stanové zázemí včetně pódia. Město Hodonín prostřednictvím Domu Kultury už ve čtvrtek vyslalo své lidi, kteří vše zajistili a patří jim za to velký dík.
Kdo byl ponořen do závodění, nebo půllitru s pivem si možná nevšiml, že vedle parkoviště byly projížďky na koních a kolotoče a od jedné hodiny táborem procházel nenápadný kouzelník. Nezaznamenaly jsme zmizení žádného člena posádky, ale pokud se to stalo, tak prosím reklamujte u tohoto kouzelníka:) Program na pódiu zahájili tanečníci, kteří vyplnili mezeru před finálovými jízdami a dali tak mysli soutěžících možnost se na chvíli odreagovat. Po závěrečných bojích spočinuly zraky všech na centrální ploše před pódiem, kde paní starostka Milana Grauová společně s velkým (Filipem) a malým (Samuelem) Švrčkem předali památeční medaile všem posádkám a ceny vítězům. Po vydařeném ceremoniálu byly na programu dva koncerty. První byla skupina Cimballica z Brna se svými filmovými hity v podání smyčců a cimbálu, které si lidé užili i s přídavkem. Pak se masa přemístila na hráz a vychutnala si jedinečný ohňostroj přímo z vody (s nadsázkou to bylo srovnatelné s brněnským Ignis Brunensis). Po návratu už na ně čekali členové hodonínské kapely Šroti. A ti ladili, ladili, ladili, zazpívali stánky a ladili a ladili a pak začal jejich koncert. Co bylo dál už si nikdo moc nepamatuje…
Kuriozita
Marek Drábek byl mužem mnoha úloh. Držel dohled nad celým závodem, bubnoval a byl také kapitánem v posádce Sporťáci Rádia Jih. Měl toho opravdu hodně, a tak jsme při semifinálové jízdě zjistili, že místo u nás na lodi s pádlem bubnuje s paličkou soupeřům do rytmu. Rychlým manévrem jsme jej naštěstí dostali zpět a závod prohráli.
